Kdo se chce stát vlkem, musí se s ním sžít.

Vlčí krev - Seznámení

14. dubna 2015 v 22:16 | Anior
Před Eli objevil stříbrný záblesk a ona stála uprostřed lesa. Temného tak, že se ani nedalo moc poznat sluneční světlo. Před ní stála zářivě bílá vlčice se stříbrným brněním. Vrčela. odhalovala své bílé tesáky a ňafala do prázdna. Eli držela v ruce revolver a kolem pasu měla připnutou mysliveckou pušku. Ruka se jí třásla jako rosol a ona ani nemohla pořádně stisknout spoušť. Vystřelila osmkrát, ale vlčice vždy uhnula či kulku prostě zastavila brněním. Zbývala poslední. Ani puška nefungovala. Poslední šance. A ona vystřelila. Vtom uslyšela jemné vyjeknutí. Vzhlédla, aby se podívala, co se vlastně stalo. Ona ji trefila! možná nezabila, ale určitě trefila a zranila. Pocit štěstí se jí blaženě rozlil po celém těle. Ale vtom okamžiku také odpadl. Vlčice vzhlédla s jasně zářícíma očima a s větší nenávistí ve tváři. Z boku jí kapala krev a z tlamy sliny. Bez váhání se jako blesk za Eli. Roztrhla jí rameno a svalila na zem. Teď se nad ní tyčila obří vlčice která před posledním zásahem zašeptala: "Vzpomeň si! Probuď svou duši! Probuď se z lidského snu! Probuď se!" A potom udeřila na hrdlo smrtelnou ranou.

Eli se s trhnutím probudila a vyjekla. Sěděla ve svém pokoji a zhluboka dýchala. Bylo po obědě a ona si šla dá dvacet. Venku pršelo, takže většina plánů na odpoledne se řuší. Za chvíli u ní byla babi a zeptala se: "Copak se stalo děvenko? Špatný sen?" Eli přikývla, ale nechtělo se jí ho znovu vypravovat. Chvíli ji babi utěšovala a potom s ní šla dolů. Babi hned začala: "Drahoušku, půjdeš něco nakoupit? Děda pořád spí a já ho nemůžu poslat do obchodu pro jídlo. něco přeci jen potřebujeme..." Eli si povzdechla. Další promarněné a promočené odpoledne."... a ty si tam přece musíš koupit nejnovější módu!" Tam na tohle Eli slyšela! Áááá.. To bude krása v novém oblečení! babička věděla, jak na ni!
V obchodě nakoupila pár potřebných věcí - léky, jogurty, borůvky, banány apod. Potom mohla do ráje - obchodu s oblečením. Ihned zamířila k džínám a naložila tři . do zásoby. Vybírala si slušivou bundu do deště, několik triček, rozhodovala se mezi botami a vybírala čepice a baseballky. Byla jako v nebi, ale měla čas jen tři hodiny, pak musela domů na večeři. Zrovna když odcházela a chystala se k pokladně, srazila se s někým v oddělení džíny. "Jé, sorry! Já se fakt omlouvám, nedívala sem se na cestu. Dobrý?" Když se Eli probrala z šoku, otevřela oči a zaťukala si na hlacu a vzhlédla. Nad ní stála nějaká holka, která jí podávala ruku. Postavila se a oprášila si kalhoty. "Jo, to je dobrý. Jen - počkej? nejsou to stejný džíny, jako moje?" Zarazila se. "Jo, no jo! Máš pravdu! Jej! A ta kšiltka! Ta to sekne!" A takhle se zapovídaly a neskončily, dokud nedomluvily o všem. "Jo a jak se vůbec jmenuješ?" Začala ta holka. "Já? Já jsem Eli!" Řekla a jemně se pousmála. "A ty?" "Já se jmenuju Kate." "Jejda! Já už musim! Už na tebe mám číslo, takže ti kdyžtak zavolám." Řekla rychle Eli. Pokračovala: "Kámošky?" Odpověd přišla hned: "Kámošky!"

Tak snad se vám extra dlouhý díl líbil! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama