Kdo se chce stát vlkem, musí se s ním sžít.

Vlčata

8. února 2015 v 15:47 | Admin. |  Příběhy
Tady je pokračování mého příběhu:

Inka a Spirit připravili noru na krutou zimu. Letos měla bát opravdu mrazivá, a oni si nemohli dovolit nejmenší chybu, jinak by zimu nemuseli přežít oni, ani jejich vlčata. Inka vystýlala a urovnávala noru, zato Spirit lovil a dělal zásoby. Oba se na začátku podzimu dohodli, jak to bude. Inka totiž nemohla ven, neměla tak hustý kožich jako Spirit, a i když byl podzim, byla opravdu velká zima. A Spirit zase neuměl "uklízet noru".

Nastal první zimní den. Vločky se v noci snášely tiše jako chmýří a krajina se pomalu proměňovala na bílou. Teď už byla opravdu velká zima a všude bílo.

Spirit vyrazil lovit brzy ráno. Stopoval daleko, protože s prvním závanem zimy přichází mrazy a neúroda. Sobi a jeleni se stěhují na východ a potravy ubývá. Byla to jedna osamělá laň, která se zřejmě zatoulala od stáda. Byla mladá a nezkušená, takže bylo lehké ji ulovit. Ale byla moc daleko, a aby se s ní s celou dostal do nory, muselo by to trvat aspoň tři dny. Řekl si, že ji musí dostat do nory, i kdyby to mělo trvata týden. Inka musela jíst a lovit nemohla. Byla by promrzlá na kost a nic by neulovila.

Trvalo tři dny, než se dostal k blízkosti nory. Laň dotáhl až k noře a chvíli si odpočinul. Ze spánku ho však probudily divné zvuky, které se linuly z nory. Rychle skočil k Ince, ale sedl si překvapením. Inka ty zvuky nevydávala, nýbrž něco, co měla pod sebou. Když se přiblížil, zavrčela na něj. Poprvé v životě na něj zavrčela. Její mateřský pud jí říkal, že otcové vlčata i zabíjejí. Po chvíli mu dovolila se k nim přiblížit. Nejdřív je očichal a Inka mírně zavrčela. Spirit zpozorněl a odběhnul. K Inčině úžasu přitáhnul do nory laň. Inka byla zesláblá, a tak ji Spiritův dárek potěšil.

Večer pomohl Ince hlídat vlčata a usínal s pocitem štěstí a radosti.
Anior
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Anior Anior | Web | 9. února 2015 v 16:31 | Reagovat

Tak jak se Vám to líbí?

2 Limaja Limaja | 16. února 2015 v 22:44 | Reagovat

Napínavé. Čtu, čtu a na konci jsem zjistila, že se usmívám:-) Těším se na další pokračování příběhu Inky a Spirita.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama